Stop za celým grabem, ne za jednou svíčkou

Když si projdeš obchody v deníku, stop-loss má u každého jinou vzdálenost od vstupu: 6,6 pipu, 7,7 pipu, 10 pipů, u jednoho dokonce 19 — „širší grab než obvykle", jak stojí přímo u zápisu. Není to nekonzistence. Je to pravidlo, které se řídí strukturou grafu, ne pevným číslem — a tenhle článek vysvětluje, kde přesně stop končí a proč.

Jedna svíčka nestačí

Sweep, jak ho popisuje Candle Range Theory, je moment, kdy cena probere hranici rozsahu a zavře zpátky uvnitř. Na grafu to většinou vypadá jako jedna výrazná svíčka s dlouhým knotem — a nejjednodušší, na první pohled logická věc je dát stop hned za ni.

Problém je, že grab jako celek bývá dvě až tři svíčky, ne jedna. Cena si likviditu často bere postupně: jedna svíčka sáhne trochu dál, další ještě o kousek dál, a teprve pak přijde návrat dovnitř rozsahu, který se dá pojmenovat jako potvrzení. Když stop sedí jen za tou poslední, „viditelnou" svíčkou, klidně může ležet níž, než kam se cena už jednou v rámci téhož grabu podívala.

Kde grab doopravdy končí

Pravidlo, které u Modelu 1 platí, je proto jiné: stop jde za extrém celého liquidity grabu, ne jen za sweep svíčku. Pokud soused v rámci stejného order blocku vystrčil knot dál než svíčka, která spustila signál, stop patří až za něj. Jinak leží uvnitř struktury, která ho má chránit — což znamená, že cena ho může sebrat obyčejným návratem na už jednou navštívenou úroveň, aniž by to o samotném setupu řeklo cokoliv.

Rozdíl je jemný na grafu a zásadní v praxi. Stop „za sweep svíčkou" vypadá přesný. Stop „za celým grabem" je o pár pipů dál — a právě těch pár pipů odděluje skutečnou invalidaci od zásahu šumem, který je pořád součástí stejné likviditní zóny.

Proč to nestojí ani R navíc

Tohle je místo, kde se dá snadno udělat chyba v hlavě: širší stop přece znamená větší riziko? U Modelu 1 ne. Risk na obchod je fixní procento účtu (0,3 % live, backtest běžel na 0,5 %) — a k němu se dopočítává velikost pozice v lotech, ne naopak. Indikátor MODEL-1 tohle dělá automaticky: dá stop za extrém grabu a k němu spočte lot size, takže risk zůstává stejný, ať je grab široký 6 pipů, nebo 19.

Co se mění, je velikost pozice — o to méně lotů na širší stop. Skutečné pokušení proto nejde směrem „udělám stop těsnější, abych byl v bezpečí dřív". Jde opačně: těsnější stop by dovolil větší pozici při stejném riziku, a to je přesně ta past. Vypadá to efektivně, ale ve skutečnosti to jen zvyšuje šanci na výstup ze šumu uvnitř grabu, který obchod vůbec nezneplatnil.

Co z toho vidíš v deníku

Proto se vzdálenosti stopu mezi obchody liší a proto se to tak má. 6,6 pipu je úzký, přesně definovaný grab. 19 pipů znamená širší strukturu — víc svíček, víc likvidity, delší proces braní. Obojí je stejně platné, pokud stop sedí přesně za tím, co grab skutečně je, ne za tím, co je na první pohled nejnápadnější.

Není to složitá matematika. Je to disciplína nezjednodušovat strukturu grafu na jednu svíčku jen proto, že by se s ní počítalo pohodlněji.